Nomád a ponožky

Dnes je asi sobota večer nebo pondělí , únor 2015. Přestávám mít ponětí o čase. Jsem někde v jižním Maroku v poušti. Nacházím ale krásnémísto na náhorní planině v nadmořské výšce 1650 metrů. Pozoruji západ slunce a dopíjím poslední zbytky vína. Je velmi chladno teplota kolem nuly. Nejsem ale sám, přichází za mnou Nomád a ukazuje na své staré gumové boty.  Je v nich bosý a je mu asi zima. Dám mu moje nejteplejší ponožky a 10 Dirhamů. Nomád pořád okouní kolem auta a po chvíli ukáže na moje nové boty do hor značky Bushman, které jsou za oknem. Vzpomněl jsem si na přísloví o podaném prstu a rázně odmítám. Tyto boty nebyly levné ani pro mne. Vysvětluji tedy Nomádovi, že jiné nemám. Nomád odchází za svým stádem koz a já sjíždím do údolí.